Laboratoř musí ve spolupráci se svými klienty zajistit, aby byla na všech odběrových místech k dispozici instrukce o správném odběru jakéhokoli biologického materiálu. Mezi zdroje preanalytické variability při odběru patří:
Ve vzpřímené pozici stoupá hydrostatický tlak a dochází k přesunu vody a iontů z plazmy do intersticia se zvýšením proteinů a krevních elementů, které kapilární stěnou neprocházejí. Pro zajištění standardních podmínek odběru krve z loketní žíly je vhodné pro stanovení většiny analytů zajistit polohu vsedě po dobu 15 minut před odběrem, delší interval se doporučuje například u natriuretických peptidů (20 – 30 minut před odběrem).
Nevhodná je strana, na které byla provedena mastektomie (lymfostáza), místo s hematomem, velkými jizvami, paže se zavedenou infúzí.
Odběrové nádobky (zkumavky) musí být odebírány přesně v pořadí, jaké určuje výrobce odběrového systému. Záměna daného pořadí může vést k chybným výsledkům jednotlivých analytů.
Naložení turniketu nad místem odběru usnadňuje odběr venózní krve dilatací žíly, ale může vést k ovlivnění kvality vzorku. Dalším důsledkem dlouhodobého naložení turniketu mohou být i metabolické změny z hemostázy. Doba použití turniketu by proto měla být co nejkratší.
Cvičení („pumpování“) se obecně při odběru venózní krve nedoporučuje.
Lokální metabolismus v místě odběru ovlivňuje zejména acidobazické ukazatele.
Zásadní chybou je volba nevhodného protisrážlivého činidla, nebo nedodržení poměru mezi krví a protisrážlivým činidlem, protisrážlivá činidla se specificky mohou uplatnit také při stanovení osmolality.
Přichází v úvahu při kapilárním odběru krve, při kterém je plocha kontaminované kůže v dostatečném kontaktu s kapkou kapilární krve.
Jediným vhodným způsobem je volné odtékání kapilární krve do odběrového zařízení (kapiláry).
Obecně se nedoporučuje odběr krve z katétru, který je určen pro podávání nitrožilní výživy.
